CO CHCETE V PŘÍŠTÍM VOLEBNÍM OBDOBÍ UDĚLAT PRO ČGS A JEJÍ ČLENY?
Svoji aktivitu vidím ve dvou rovinách zaměřené na edukaci a další vzdělávání a na problematiku střevních zánětů (IBD).
Zlepšení úrovně našeho periodika ČSGH , které je podle mého názoru v současné době tristní. Je nutné abychom měli časopis, který by pokrýval celou gastroenterologii a hepatologii a byl živý. Má představa je členění časopisu do sekcí, zahrnujících endoskopii, gastro-onkologii, IBD, funkční poruchy a hepatologii. Chybí systematické přehledné články a diskuzní fórum koncentrované na aktuální problémy. V současné podobě je časopis mrtvý a nefunkční. Podmínkou je, aby do vedení časopisu a redakční rady přišli mladí lidé.
Jak jistě víte zabývám se problematikou střevních zánětů. V současné době chybí národní registr IBD pacientů na biologické terapii. Na rozdíl od revmatologů (registra ATRA) nám chybí validní údaje o výsledcích terapie, nežádoucích účincích léčby a také zdokumentovaný ekonomický profit léčby, který je nutný pro jednání s plátci zdravotní péče. Je žádoucí abychom nebyli odkázáni na publikované výsledky klinických studií, nebo doporučení výrobců nebo distributorů těchto léčiv, ale měli možnost moderní terapii nezávisle a z vlastních zdrojů posuzovat.
KTERÁ VĚC SE VÁM PŘÍPADNĚ PODAŘILA PROSADIT (NA KTERÉ JSTE SE PODÍLEL/A) V UPLYNULÉM VOLEBNÍM OBDOBÍ?
V uplynulém volebním období jsem měl na starosti webové stránky společnosti, které se v průběhu posledních let kompletně změnily. Významně se zvýšila návštěvnost na stránkách, jsou dostupné zahraniční a domácí periodika; endoskopický atlas pro začínající endoskopisty.
V oblasti IBD jsme začali pořádat workshopy s mezinárodním expertem, prvního ročníku se účastnil G. Van Asche (Leuven), druhého JF Colombel (Lille) ) a třetího J.Panes (Barcelona). Diskutovány jsou nevyřešené případy nemocných s IBD na biologické terapii. Intenzivní kurzy IBD se staly již tradicí, jsou pořádány každý rok na počátku prosince. Podílel jsme se na založení aktivní a funkční IBD pacientské organizace, která v ČR do té doby (2008) nebyla, inicioval jsem a redigoval pro IBD pacienty dvě knihy. Organizujeme společné kongresy se slovenskými kolegy (1x ročně). Podílel jsem se na organizaci úspěšného ECCO kongresu v Praze v únoru 2010. Společně s prof. Špičákem se snažíme vést IBS sekci v časopisu ČSGH.
3. CO VIDÍTE JAKO NEJVĚTŠÍ SLABINU ČESKÉ GASTROENTEROLOGIE?
Za hlavní problém současné gastroenterologie považuji to, že nedošlo k zásadní generační výměně, ve vedení společnosti, tak jak tomu bylo na Slovensku před několika lety. Je nepochybné, že v posledních 4-6 letech česká gastroenterologie stagnovala a z vedení společnosti nebyly dány patřičné stimuly a prostor pro její rozvoj, včetně uplatnění mladých gastroenterologů v klinické praxi a ve výzkumu. Podle mého soudu současná generace padesátníku a čtyřicátníků by měla mít rozhodující roli v řízení společnosti. Nedojde-li ke generační výměně budou naděje na další vývoj a rozvoj oboru v dalších letech velmi omezené. To se týká praktické gastroenterologie, jednání s pojišťovnami o úhradách, ale také akademicky orientované obce a výzkumu. V oblasti výzkumu chybí systematická výchova mladých vědců a spolupráce s velkými zahraničními centry.
4. CO VIDÍTE JAKO SILNOU STRÁNKU ČESKÉ GASTROENTEROLOGIE?
Podle mého soudu relativně dobrá úroveň rutinní klinické gastroenterologie, dostatek mladých odborníků a slušné technické a přístrojové zabezpečení.