Luang Prabang – město chrámů (Laos 2010)

90% obyvatel Laosu vyznává Théravádový buddhismus a praktikování náboženství je zde pevně spjato s každodenní realitou. Théraváda, někdy nesprávně označovaná jako Hínajána (malý vůz),  je starší původní buddhistická škola vycházející z pálijského kánonu (Tripitaka). Na rozdíl od Mahajány či Vidžrajány zde neplatí tak striktní pravidla pro mnišský život. Chlapci mohou vstoupit do kláštera v kterémkoliv věku a kdykoliv opět mohou klášter opustit, nemusí se upsat mnišskému životu na celý život. Nutností pobytu v klášteře je důsledné dodržování pravidel: budíček ve 4 hodiny ráno, pouze 2 jídla denně a to snídaně a jako poslední jídlo oběd ve 12 hodin, denně 6 hodin sedění a 6 hodin stání, spánek v 22 hodin  bez možnosti ulehnutí během dne. Dívkám není vstup do kláštera přímo zakázán, ale většina dívek prý tento režim není schopna delší dobu vydržet. Život v klášteře má mnohá úskalí, ale v Laosu je to jediná bezplatná možnost, jak získat vyšší vzdělání včetně angličtiny.

Podrobnosti o životě v klášteře jsme se dozvěděli od Khama - našeho průvodce na cestě dále do džungle. Kham pochází z malé horské vesnice severně od Luang Prabang. Po ukončení základní školy musel začít pracovat s rodiči na poli, ale protože chtěl dále studovat, stát se učitelem a práci na poli jako 12tileté dítě fyzicky nezvládal, rozhodl se vstoupit do kláštera ve městě. Ve 22 letech klášter opustil a nyní kromě práce průvodce, při které procvičuje svou angličtinu, studuje posledním rokem na učitele anglického jazyka a příští rok chystá svatbu.

V Luang Prabang je 32 dodnes plně funkčních buddhistických klášterů a mnichy ve městě potkáte na každém kroku. K nejzachovalejším a nejkrásnějším chrámům patří Wat Xieng Thong postavený za vlády krále Settathirátha v roce 1560. Chrám zdobí rozsáhlá mozaika stromu života a jeho střechy sahající téměř až k zemi jsou typickou ukázkou místní chrámové architektury.

K další dominantě města patří vrch Phu Si se stejnojmenným chrámem, odkud je pěkný výhled na město obklopené z jedné strany Mekongem a z druhé strany jeho přítokem Nam Khan. Na úpatí vrchu je jeskyně s otiskem Buddhova chodidla obklopená množstvím zlatých soch stojících, sedících a ležících Buddhů.

25 kilometrů nad městem proti proudu Mekongu, v místě ústí řeky Nam Ou se nacházejí vápencové jeskyně Pak Ou – spodní Tham Ting a horní Tham Phum plné soch zpodobňujících Buddhu. Je to místo, kam se na Nový rok jezdila modlit královská rodina, a nachází se zde více než 4000 soch Buddhů.

Místní specialitou je noční „Hmong market“ probíhající každý večer na hlavní ulici Sisavangvong, která je od 16.30. do 22.00. uzavřena. Po celé délce ulice jsou rozestavěny stánky s rukodělnými výrobky místních obyvatel, zejména příslušníků kmene Hmongů, dále jsou zde stánky s cukrovinkami, čerstvými ovocnými džusy, smaženými rybami i jinými zvířaty (laosané nepohrdnou ani veverkou či netopýrem), plněnými bagetami na francouzský či laoský způsob a dalšími možnými i nemožnými věcmi. Návštěva trhu je opravdovou společenskou událostí, kde můžete sledovat a zažívat pohodový a poklidný „lao“ způsob života na vlastní kůži.