Od listopadu 2006 opakovaně horečky, třesavky, elevace zánětlivých parametrů a jaterních obstrukčních enzymů. Na sonografii byl popsán stav po cholecystektomii, bez dilatace žlučových cest, zobrazen stínu drénu v jaterním hilu (obr. 1), tedý stín „ztraceného“drénu, který spontánně neodešel, ale migroval dále do žlučových cest. Nález potvrzen skiaskopicky (obr. 2). Opakovaně terapie antibiotiky, kyselinou ursodeoxycholovou, extrakce drénu přes PTD nebyla možná a enteroskopie k anastomóze nebyla úspěšná.
V prosinci 2006 pacientka podstoupila double-balloon ERC ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (1. pacientka v ČR, vyšetřující doc.MUDr.Rejchrt, PhD), bylo dosaženo hepatikojejunoanastomózy, ale extrakce stentu nebyla možná pro stenózu anastomózy (obr. 3).
Do dubna 2007 trvající cholestáza při retenci drénu v pravém jaterním laloku, recidivující cholangoitidy. V květnu 2007 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové proběhlo konečné operační řešení, resekce celé anastomózy, odstranění ucpaného drénu z pravého hepatiku, byla provedena rekonstrukce žlučových cest novou hepatikojejunoanastomózou side-to-side dle Hepp-Couinauda v jedné vrstvě.
Pacientka je nadále dispenzarizována, od operačního výkonu se další komplikace nevyskytly.
Závěr: při vyšetřování pacientů s hepatikojejunoanastomózou či dalšími spojkovými operacemi musíme brát zřetel na změněné anatomické poměry i na možnost přítomnosti cizího tělesa (drény, klipy, ...).
Obr. 2 a 3 prezentovány s laskavým svolením Doc. MUDr. Rejchrta, PhD