67- letý pacient přichází pro epigastralgie, vomitus, febrilie až 39.6 stupňů Celsia, laboratorně elevace zánětlivýcn parametrů. Na CT vyšetření břicha byla popsána suspektní trombóza levé větve portální žíly, splenomegalie, ložiska v levém jaterním laloku charakteru abscesů a volná tekutina v Douglasově prostoru, toto později potvrzeno CTA vyšetřením portálního řečiště (Obr.1, 2).
Pacient byl přijatý na interní JIP, byla nasazena dvojkombinační ATB terapie (ciprofloxacin, metronidazol), enterální a parenterální výživa, LMWH, opakovaně kontroly chirurgem, chirurgická intervence nebyla indikována. Dle sonografie břicha progrese ložiska v levém jaterním laloku (Obr.3), pod CT kontrolou byl zaveden drén do největšího ložiska (Obr.4), vzhledem k neklidu pacienta bylo od punkce dalších ložisek upuštěno.
Na terapii postupně dochází ke zlepšení stavu pacienta, poklesu zánětlivých parametrů, postupně přechod na per os stravu, na kontrolním CT břicha přetrvává ložisko zhuštěného obsahu v levém jaterním laloku a vlevo subhepatálně, které jednorázově odpunktováno. Při gastroskopickém vyšetření nalezeny velké žaludeční varixy fornixu a těla žaludku (Obr.5) a vřed bulbu duodena, do terapie přidány inhibitory protonové pumpy a trimepranol.
Dle kontrolního sonografického vyšetření před dimisí přetrvává trombóza levé větve portální žíly (Obr. 6), jaterní parenchym již zcela homogenní, je regrese splenomegalie, pacient byl převeden z LMWH na warfarin a dimitován ve stabilizovaném stavu do domácí péče. Při kontrolním ambulantním gastroskopickém vyšetření byly popsány varixy těla žaludku IGV typu II dle Sarina s regresí oproti minulému nálezu (Obr.7).
Pacient je nadále v dispenzarizaci, bez větších obtíží, antikoagulován, INR účinné.
Extrahepatální obstrukce portální žíly je trombóza porty u pacienta bez jaterní cirhózy, bez malignity v játrech a nepatří sem segmentární portální hypertenze při trombóze lienální vény. K nejčastějším příčinám patří nitrobřišní záněty a trombofilní stavy, jak vrozené tak získané.
U výše zmíněného pacienta byla na CT vyšetření břicha popsána též divertikulóza sigmatu, takže jako etiologický faktor předpokládáme skrytě proběhlou drobnou divertikulitídu, nádorové onemocnění či trombofilní stav nebyly prokázány.
Pyleflebitida neboli ascendentní septický zánět portální žíly při intraabdominální infekci spojený s trombózou porty je diagnóza vzácná, avšak s vysokou mortalitou i morbiditou. Terapií v tomto případě je drenáž abscesů s ATB společně s antikoagulací, benefit antikoagulace převyšuje riziko případného krvácení z jícnových či žaludečních varixů.
.