1-Plošná léze jícnu v běžném světle
3-Obraz léze po aplikaci Lugolova roztoku
4-Obraz léze po aplikaci Lugolova roztoku
5-Obraz léze po aplikaci Lugolova roztoku
8-Stav po endoskopické resekci
9-Stav po endoskopické resekci
10-Stav po endoskopické resekci
11-Zhojené místo s jizvou – NBI
46-letý pacient (nekuřák, bez abusu alkoholu) odeslán z jiného pracoviště pro nález, běžným endoskopem téměř neviditelný (obr. 1). Léze byla ve střední části jícnu a biopsie ukazovaly vysoký stupěň intraepiteliální neoplasie.
Na našem pracovišti jsme provedli vyšetření včetně NBI a chromoendoskopie s Lugolovým roztokem (obr. 3, 4 a 5), kde byla patrná plošná léze bez ulcerace, bez prominence (IIb), velikosti 5x2 cm. Biopsie potvrdily přítomnost vysokého stupně intraepiteliální neoplasie vycházející z dlaždicobubněčného epitelu.
Pacient byl léčen endoskopickou resekcí metodou EMRL (ligátor, bez podpichu), resekce provedena dvěma řezy (obr. 6 a 7), vzorky 25x16 mm a 35x21 mm, histologicky prokázána parakeratoza a intraepiteliální neopasie typu low i high grade. Stav po endoskopické resekci ukazují obr. 8, 9 a 10. Dva měsíce po výkonu došlo ke kompletnímu zhojení sliznice jícnu malou podélnou jizvou (obr. 11 a 12).
Kasuistika přináší několikeré poučení: plošné léze jícnu nejsou vždy dobře patrné v běžném endoskopickém obraze, případ ukazuje na užitečnost jednoduché chromodiagnostiky Lugolovým roztokem, která přinesla jednoznačně nejlepší endoskopický obraz. Díky ohraničení léze byla snadnější i endoskopická resekce.
V terapii pacienta jsme zvažovali i radiofrekvenční ablaci. Nicméně výhodou endoskopické resekce je možnost kompletního histopatologického vyšetření. V případě provedení RFA bychom bývali neměli k dispozici výsledek histopatologického vyšetření. Proto se domníváme, že podobné léze je lépe řešit endoskopickou resekcí. RFA je možno zvažovat u lézí větších, např. postihujících celou cirkumferenci jícnu. RFA je navíc finančně daleko náročnější.