Krátké zprávy

11.4.2012

On-line vysílání Postgraduální školy EAGE z Prahy

Ve dnech 13.4.-14.4. se v Praze uskuteční 8.ročník Evropské postgraduální školy EAGE. Tématem kurzu je diagnostika a terapie časných stadií …

2.4.2012

Dopis členům Endoskopické sekce ČGS

Vážené kolegyně a kolegové – endoskopisté,v souvislosti s rozvojem evropské integrace na poli medicíny, včetně oboru gastroenterologie, se n…

20.3.2012

Nové stránky Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti zahájily zkušební provoz!

Od pondělí 19.3.2012 zahájily zkušební provoz oficiální stránky Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti.Web můžete nalézt na adrese:

11.3.2012

Zápis ze zasedání výboru Endoskopické sekce ČGS 23.2.2012

Výbor Endoskopické sekce ČGS jednal v únoru v Hradci Králové

19.2.2012

Program XVI.Hradeckých gastroenterologických a hepatologických dnů

Odborný program této tradiční akce ke stažení

Nacházíte se: Hlavní stránka odborné Radiofrekvenční ablace Barrettova jícnu s dysplázíí : Jak dlouho necháme naše pacienty čekat ?

Radiofrekvenční ablace Barrettova jícnu s dysplázíí : Jak dlouho necháme naše pacienty čekat ?

16.5.2010, Ondřej Urban

Vážená redakce, 

adenokarcinom jícnu je nádorem s rostoucí incidencí a vysokou mortalitou. Určitou nadějí nemocných je včasná diagnostika a surveillance prekancerózy, Barrettova jícnu. Bez ohledu na probíhající diskusi o účinnosti tohoto postupu se v klinické praxi někdy podaří zachytit nádorový proces ve stádiu dysplázie, vhodné k terapii. Sharma v metaanalýze 65 studií prokázal, že ablace high-grade dysplázie snižuje roční incidenci adenokarcinomu jícnu z 6,6% na 1,7%.
V květnu 2009 publikovala skupina autorů vedená Nicolasem J. Shaheenem v časopise New England Journal of Medicine práci s názvem Radiofrequency Ablation of Barrett ´s Esophagus with Dysplasia (1). Autoři randomizovali 127 nemocných s Barrettovým jícnem s low-grade a high- grade dysplázií do 2 skupin. První byla léčena metodou radiofrekvanční ablace (RFA) a druhá se podrobila simulované proceduře. Při kontrole po 12 měsících došlo ve skupině léčených k vymizení high-grade dysplázie v 81% případů, low grade dysplázie v 90,5% a intestinální metaplázie v 77,4% . V neléčené skupině to bylo 22,7%, 19% a 2,3%. Všechny rozdíly dosáhly statistické významnosti na hladině p< 0,001. Ze závažných nežádoucích účinků spojených s léčbou jsou uvedeny jeden případ krvácení (léčeného endoskopicky) a dva případy bolesti na hrudi po výkonu. Celkem u 6ti léčených vznikla po výkonu striktura, definována endoskopicky bez ohledu na dysfágii a ve všech případech vyřešená balonkovou dilatací.
Stejný autor na letošním DDW 2010 v New Orleans referoval o prodlouženém sledování po 2 a 3 letech. Prokázal, že příznivý výsledek léčby přetrvává ve více než 90%. Pro pořádek uvedu také skutečnost, že jeden z léčených nemocných progredoval do intramukózního karcinomu, který byl léčený endoskopickou slizniční resekcí. Na stejném kongresu bylo referováno o výsledcích European Multicenter Study. Probíhala na 13 renomovaných pracovištích a sledovala osud celkem 118 nemocných léčených kombinovaně metodou endoskopická slizniční resekce a následně RFA. Prokázala eradikaci Barrettova jícnu prakticky ve všech případech při nulové mortalitě a nulovému výskytu perforace. Z nežádoucích účinků bylo referováno o laceraci terapeutickým balonem v 8,5% léčených. Jacques Bergman dále referoval o léčbě 29 čínských pacientů s intraepiteliálním squamózním karcinomem s účinností v 97%.
V českém písemnictví referovali o úspěšném použití metody HALO 360 autoři Suchánek a spol. z Ústřední vojenské nemocnice v Praze a o metodě HALO 90 autoři Falt a spol. z Vítkovické nemocnice v Ostravě (2, 3). Druzí jmenovaní provedli rovněž první záchrannou RFA squamózního karcinomu recidivujícího jeden rok po endoskopické slizniční resekci u vysocerizikového nemocného.
V současné době bylo metodou RFA celosvětově léčeno více než 52 000 a v České republice podle mých neoficiálních informací asi 20 nemocných. Metoda je nová a jsou zde určité nedořešené otázky, jako je výskyt pohřbených žlázek , indikace u pacientů s nižším stupněm dysplázie či dokonce bez dysplázie a vztah k metodě kryoablace. Z uvedených vědeckých dat a z vlastní zkušenosti s léčbou jak na svém pracovišti tak na renomovaných pracovištích zahraničních ( například Vídeň, prof. Riegler) se však domnívám, že bychom s uvedením RFA do praxe neměli otálet.
Navrhuji výboru České gastroenterologické společnosti předložit plátci zdravotní péče podklady k zařazení výkonu do sazebníku a určit centra , která budou s metodou pracovat. Logicky by se mělo jednat o pracoviště , která mají zkušenosti s endoskopickou slizniční resekcí a případně již s RFA. Výsledky těchto center navrhuji shromažďovat a analyzovat na národní úrovni. Jsem přesvědčen o tom, že tento postup dále přiblíží českou gastroenterologii evropské špičce. Především však zpřístupní moderní léčbu našim pacientům.
 
Literatura: 
1.Shaheen N. Radiofrequency Ablation of Barrett ´s Esophagus with Dysplasia. N Engl J Med 2009, 360: 2277-88. 
2. Suchánek Š., Matínek M., Zavoral M. První radiofrekvenční ablace Barrettova jícnu s využitím HALO systému v České republice.Endoskopický workshop.Česká a Slovenská gastroenterologie a hepatologie, 2009, 8, (4). 
3. Falt P., Urban O., Fojtík P., Kliment M. Radiofrekvenční ablace v terapii Barrettova jícnu- naše první zkušenosti. Endoskopie, 2009, 18(3).
  
MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.
Centrum péče o zažívací trakt
Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava
 
Tento dopis odeslán dne 12.5. 2010 také do redakce časopisu Česká a Slovenská gastroenterologie a hepatologie.