Práce s capem v oblasti linea dentata
Hluboká submukózní céva na spodina po ER - ponechána bez ošetření
Hojící se vřed s granulační tkání po 6 týdnech
Ošetření argonovou plazmakoagulací
Vilózní adenom s high-grade dysplázií
Provedena piecemeal ER celého tumoru, jednotlivé části extrahovány k histologickému vyšetření., Okraje léze a oblast linea dentata ošetřeny argonovou plazmakoagulací. V resekátu prokázán vilózní adenom s těžkou dysplazií a ložisky intramukózního karcinomu.
Při kontrolní endoskopii po 6 týdnech patrný hojící se vřed po ER, biopsie prokázala pouze granulační tkáň, při vyšetření přesto ještě provedeno ošetření argonovou plazmakoagulací. Stav je v současnoti hodnocen jako kurativně vyřešen, plánována ještě jedna kontrola po třech měsících, následně pak běžná dispenzarizace.
V daném případě by výhodou případné ESD byla 100% prevence reziduí a jednoznačný staging. Nevýhodou je ovšem výrazně delší operační čas a výrazná technická náročnost s rizikem krvácení a perforace v této lokalitě. Dle našich zkušeností u těchto nemocných nacházíme drobná rezidua při následném sledování v méně než 20% případů, tato rezidua jsou prakticky vždy řešitelná argonovou plazmakoagulací. Při práci v análním kanálu je vhodné s výhodou užít průhledného nástavce na endoskop. Piecemeal ER je na rozdíl od ESD v současnosti běžně zavedenou metodou na mnohých endoskopických pracovištích v ČR. Pro posouzení invaze před výkonem a tedy endoskopické řešitelnosti pomocí této metody je klíčový endoskopický vzhled léze v nativním, popř. NBI obraze, chromoendoskopie a lifting sign po submukózní injekci. Všechny tyto známky byly u dané pacientky příznivé. V některých hraničních případech pak může být výhodné ještě ultrasonografické vyšetření minisondou před výkonem.
O endoskopické resekci a nejen o ní můžete diskutovat v DISKUSNÍM FÓRU LÉKAŘŮ ZDE.