Cameronovy ulcerace byly poprvé popsány v roce 1986 Cameronem a Higginsem u nemocných s hiátovou hernií a sideropenickou anémií. Jedná se o lineární eroze až ulcerace na vrcholcích žaludečních řas v oblasti krčku hernie v úrovni bráničního hiátu, které jsou přítomny u 5% nemocných s hiátovou hernií. Etiologicky se zvažuje kombinace mechanického traumatu v oblasti bráničního hiátu, ischémie a postižení žaludeční aciditou. Nejčastější komplikací je sideropenická anémie z chronických krevních ztrát, tyto léze se ale mohou projevit i akutním krvácením do horního GITu. V terapii se uplatňuje léčba PPI spojená se substitucí železa, při neúspěchu konzervativní terapie či konkomitujících extraezofageálních refluxních projevech pak laparoskopická fundoplikace.
Příklad Cameronových ulcerací:
Prográdní pohled:
Pohled z inverze:
